nÁŠ blog & ŽIVOT

Je časné sobotní jitro na konci září.

Centrální vytápění máme ještě vypnuté a tak rozdělávám oheň v našem kachlovém sporáku, který již za chvíli začne vydávat příjemné sálavé teplo. Poté vezmu fotoaparát a vyrážím přes ztichlou náves na okolní louky...

Dívám se, fotím...

Mlha pod Jivinou jen krůček po krůčku ustupuje ranímu slunci.

Šípkové keře jsou obaleny čerstvě utkanými stříbřitými pavučinami.

Můj kamarád Jin přichází...

Hřebec, který si je neotřesitelně jistý, že toto území je pouze a bezvýhradně jeho državou :-)

Nejdříve mě vyzve, abych již konečně vyndal z kapsy tvrdý chléb. Jenže já ho zapomněl!

Tváří se, jakoby říkal: "Zapomněl si mi přinést můj oblíbený chléb, takže dnes žádné kamarádství nebude"

Ranní mlha i hřebec pomalu odcházejí. Zůstávám na místě ještě asi půl hodiny, abych si vychutnal přítomné okamžiky, tu krásu kolem, tady a teď.

Vracím se na statek, kam také začínají pronikat paprsky ranního slunce. V korunách starých jasanů je bílý mlžný opar, ale na posekané trávě se již sluní sousedovic kočka.

Nebojí se mě. Hřejivé sluneční paprsky jsou pro ni větším lákadlem než strach z mé blízkosti.

Jen jsem se otočil a zahradu opět začala pohlcovat mlhavá peřina, jakoby se nachtěla vzdát svého dobytého území.

Využívám tedy situace, kdy se přetahuje se sluncem o to, kdo převezme vládu nad dnešním dnem. Fotím...

Květy růží vydrží i poměrně velké ranní mrazíky, takže dnešní lehoučce mrazivé ráno přežily bez úhony. 

Slunce vítězí.

Tam kde ještě před několika minutami bylo nevlídno, začíná slunný sobotní den.

Hlavní roli v této a následujících třech fotografiích sehrálo naše psí víno.

Krásné z dálky i v detailu.

Obloha se proměnila v modrý azur.

Den pomalu ještě ani nezačal, ale již ten kratičký jiterní čas byl povznášející. Nejdůležitější na tom celém je uvědomění si, že to není nic zvláštního, nebo svátečního. Je to běžné podzimní ráno na venkově, v němž je ukryta síla a krása obyčejného bytí.

Slunce již sice svítí, jak za letního rána, ale jeho paprsky už nemají tu hřejivost předchozích měsíců.

Je čas na vyhřátou světnice a dobrou ranní kávu...

Hezké dny na venkově Vám přeje

Jiří

Pokud nám chcete k tomuto příspěvku něco napsat tak pište na: klimes@reality1788.cz

V minulém příspěvku jsem psal, že jsem zapomněl Jinovi přinést jeho oblíbený pamlsek - tvrdý chléb, zvaný "chlebíček". Tentokrát jsem nezapomněl a Jin se mi odměnil chvilkou pózování.

Nejdříve při cestě na podvečerní procházku.

Podruhé, za soumraku a návratu domů.

S pokorou a díky

Jiří

Pokud nám chcete k tomuto příspěvku něco napsat tak pište na: klimes@reality1788.cz

VENKOV & STYL / MARIANNE - Nejkvalitnější český časopis věnující se venkovu, přírodě a tradicím, ale také bydlení, řemeslům i kvalitnímu jídlu. Je to časopis, rozdávající radost. Lidé kteří ho vytvářejí, neradi poslouchají, že je všechno pořád jen horší. Ano, život je těžký, ale to byl vždycky. Všechny generace před námi na tom byly hůř a přece se tehdy zpívalo a tancovalo! I dnes je radosti kolem nás stále dost, jen ji musíme vidět a jít jí naproti. Venkov a styl to dělá... www.facebook.com/venkovastyl

• Jaro 2014 ( vychází 27. 2. 2014 ) - obsahuje reportáž z našeho Novákova statku.
• Zima 2013/2014 - součástí časopisu je článek o mém životě a práci, které se věnuji.

Pokud nám chcete k tomuto příspěvku něco napsat tak pište na: klimes@reality1788.cz