Jak vyřešit vlhkost v historickém domě? Naše dlouholeté zkušenosti, rady a řešení ...

13.02.2014 17:29

 

Vlhkost v historických objektech je věcí, kterou naši předci příliš neřešili. Dnešní nároky na kvalitu a komfort bydlení jsou ale podstatně vyšší, než v dobách dávno minulých. Po celou dobu mé činnosti se s tímto "problémem" setkávám a úspěšně ho řeším. Záměrně vkládám slovo "problém" do uvozovek, jelikož se jedná o "problém" pouze v případě, že vlhkost nebyla v objektu nikdy řešena, nebo bylo zvoleno špatné řešení. Pokud zvolíte správný způsob odstranění vlhkosti, tak se této nepříjemnosti zbavíte.

Uvedu různé příklady, jak vyřešit "problémy" se zemní a vzlínající vlhkostí. Každý investor a vlastník nemovitosti má jinou představu o tom, kolik času, úsilí a financí je ochoten tomuto "problému" věnovat, proto jsou i mnou uvedená řešení různá a to jak složitostí, tak finanční náročností. Myslím, že si z nich ale vybere každý. Jednotlivé postupy jsou popisovány obecně, aby je pochopili i lidé, kteří nemají technické vzdělání, ale přesto se o tuto problematiku zajímají. Detailnost je vždy věcí konkrétního případu a situace.

 

Jeden z příkladů, kdy byl objekt před rekonstrukcí postižen vzlínající vlhkostí.

 

Totožný dům po celkové obnově, při které byla vyřešena i vlhkost v objektu. V tomto případě kombinací několika metod.

 

 

ČÍM ZAČÍT:

  • V případě, že vlastníte objekt, který vykazuje známky vlhkosti, měli byste ještě před tím, než přistoupíte k zásadním úkonům, začít méně náročnými úpravami.
  • Pokud Váš dům nemá okapy a voda ze střechy stéká k patě domu, měli byste okapy pořídit a vodu z nich odtékající odvést co možná nejdále od nemovitosti, a to buď prodlouženým okapem z nějž voda volně vytéká do vsakovací jámy (vysypané například hrubým kamenivem), nebo svodem a odkanalizováním do kanalizace, případně trativodu.
  • Nedůležitější je zabránit stékání vody ze střechy "pod dům" na straně severní a západní, kde je menší množství oslunění a voda tam poté dlouhodobě zůstavá a prostupuje do zdiva domu.
  • Odstraňte v místech zasažených vlhkostí vysokou trávu, kopřivy, náletové dřeviny a vše, co stěžuje vysychání vlhkých a neosluněných míst.
  • Odstraňte zeminu, případně jakýkoli jiný materiál, který přiléhá k obvodovému zdivu nad takzvanou základovou spáru! 

 

 

JEDNODUCHÁ ŘEŠENÍ ZPŮSOBEM ODVODNĚNÍ A ODVĚTRÁNÍ:

  • Zřejmě nejčastějším a nejoblíbenějším řešením odstranění zemní vlhkosti je odkopání terénu z vnější strany základů, přiložení nopové folie k boku základu a zasypání výkopu štěrkem v kombinaci s drenážní trobkou. Do výkopu je vhodné před zasypáváním vložit kvalitní geotextilii, aby nedocházelo ke splavování zeminy do štěrkového zásypu. 
  • Výše popsaný způsob odstranění vlhkosti ze stěn objektu je ideální kombinovat s odvětráním základu z vnitřní strany a to vč. odvětrání podlah. Provádíme to formou vzduchových kanálů, které jsou umístěny pod úrovní podlahy. Je dobré vytvořit několik okruhů, které na jedné straně vzduch nasávají a na druhé straně je vzduch "vyfukován". Výduchový otvor je nutné umístit podstatně výše, než je umístěno nasávání. Ideální je, pokud je možné umístit výduchy z jednotlivých okruhů do nějakého již nefunkčního komína (pokud jej v domě máte k dispozici), který vytvoří dostatečný komínový efekt. Pokud volný komín k dispozici nemáte, je dobré vytvořit samostatný výduchový komínek.
  • Tyto stavební opatření můžete dále podpořit kvalitní vápennou (prodyšnou) omítkou, případně omítkou sanační. Na konečnou úpravu omítky je důležité použít pouze plně prodyšné nátěry.
  • Řešení, které jsem Vám v tomto odstavci popsal, bývá dostatečné pro objekty, které jsou využívány k rekreačním účelům. V mnoha případech postačují i při komfortním užívání nemovitosti k trvalému bydlení. Vždy záleží na posouzení konkrétního množství vlhkosti v objektu a na dalších s tím souvisejících faktorech.       

 

 

SLOŽITĚJŠÍ ŘEŠENÍ ZPŮSOBEM PODBOURÁNÍ A NÁSLEDNÉHO PODEZDĚNÍ:

  • Odstranění vlhkosti podbouráním a následným podezděním na nově vytvořený a odizolovaný základ, je v kombinaci s izolací podlah, řešením exaktním.
  • Pokud se rozhodnete pro tento způsob, budete mít po jeho provedení zcela dokonale odizolovaný dům, který bude mít parametry novostavby.
  • Řešení je vhodné pro tradiční venkovské a měšťanské domy a další středně velké historické objekty. Naopak je "nepoužitelný" u velkých objektů (zámky, tvrze, kostely, atd.)
  • Tuto práci svěřte pouze tomu, kdo má s touto činností dostatečné a dlouhodobé zkušenosti, aby Vám svojí neodborností nezpůsobil více škody než užitku.
  • Jelikož se tomuto tématu věnuji již mnoho let, tak Vám mohu doporučit zkušené pracovníky, kteří již podbourali stovky metrů zdiva.
  • Stavební postup Vám popíši na následujících fotografiích.   

 

Dům před rekonstrukcí trpěl velkou vlhkostí. Jelikož se jednalo o kompletní rekonstrukci, byl pro odstranění vlkosti zvolen způsob podbourání s následným podezděním na nově vytvořený a odizolovaný základ. Zároveň došlo k provedení drenáží v místech s největší vlhkostí a k propojení nových izolací stěn s nově vytvořenými izolacemi podlah. Dům tak bude uživatelsky maximálně komfortní a plně srovnatelný s parametry novostavby.

 

Venkovní detail z průběhu prací.

 

Na původní fasádě jsou jasně viditelné projevy vlhkosti. Po provedení podbourání s následným podezděním bude "problém" s vlhkostí zcela odstraněn. 

 

Realizace podezdívání.

 

Realizace podezdívání.

 

Podlahy v domě byly v době komunismu nesmyslně zvýšeny. Při rekonstrukci došlo k jejich vybourání a návratu do původní výšky. Došlo také k odebrání části zeminy a k vytvoření nových skladeb podlah. Podlahy budou odizolovány, jak proti zemní vlhkosti, tak proti tepelným ztrátám.

 

Snížování vnitřních podlah za účelem vytvoření jejich nové skladby a izolací.

 

Betonování podlah.

 

Propojování izolací stěn s izolacemi vnitřních podlah.

 

Vnější detail nově vytvořené izolace domu.

 

Dům po provedení izolací, nové fasády a celkové regeneraci (návratu k tradiční architektuře). Tento objekt získal také novou střešní krytinu z pálených tašek, nová okna s tradičním členěním atd...

 

Detail provedení fasády.

 

Pohled na novou fasádu z opačné strany.

 

 

METODY, KTERÉ PŘÍLIŠ NEDOPORUČUJI:

  • Na základě osobních zkušeností Vám příliš nedoporučuji následující metody:
  • Podřezávání diamantovým lanem není vhodné na nekompaktní a drolivé stěny, to znamená, že jej prakticky vždy musíme vyloučit. Tento způsob je vhodný pouze na zcela kompaktní zdivo (například cihly, hliněné bácy, atd...)
  • Nejsem příznivcem chemických řešení a různých forem injektáží. Jsem ochoten tyto metody akceptovat pokud není jiná možnost, nebo pouze jako doplňkovou formu komplexního systému odvlhčení velkých objektů (zámky, tvrze, kostely, atd...).    

 

 

MOJE OSTATNÍ DLOUHOLETÉ ZKUŠENOSTI:

  • Zásadním problémem při rekonstrukcích historických objektů je nadměrné používání cementu v omítkách. Cement je ideální složkou pro železobetonové konstrukce a vysoko zátěžové stavby. Při rekonstrukcích tradičních objektů, ovšem není vhodným komponentem. Cementová omítka uzavírá vlhkost ve zdivu a to se poté začne rozpadat.
  • Pokud jsou ve Vašem starém domě použity cementové omítky, měli byste je kompletně odstranit a poté nechat zdivo řádně vyschnout.
  • Vápenná omítka je naopak plně prodyšná. Staré vápenné omítky ponecháváme na místě, oklepeme pouze nesoudržná a vydrolená místa. Řada řemeslníků, kteří jsou zvyklý používat celý život cement, se čistě vápenných omítek bojí a tvrdí, že bez cementu nebo perlinky nebude omítka držet. To je absolutně zcestné tvrzení, které pramení z úpadku tradičního řemesla v době komunismu. Historické omítky samozřejmě drží, a to i po celá staletí. Mám zkušenosti, že například, hliněné historické omítky, jsou i dnes velice pevné, pokud nejsou narušeny vlhkostí.
  • U venkovních omítek platí obdobná pravidla jako u omítek vnitřních, s jediným rozdílem: dnes nemáme tak kvalitní vápno jako měli naši předkové a čistě vápenná omítka by ve venkovním prostředí již neměla potřebnou trvanlivost. Používáme proto takzvanou nastavenou omítku, ve které je jen velmi malý podíl cementu. Abychom dosáhli co nejlepší kvality vápna používáme vápennou kaši, kterou si vytvoříme z vápenného hydrátu rozmíchaného ve vodě. Kaši poté necháme uležet co možná nejdéle v sudu nebo jámě. 
  • Špric provádíme zásadně vápno-cementovou maltou, nikdy ne čistě cementovou. Prohoz musí tvořit na stěně pouze řídké krupičky, nikoli souvislou vrstvu, jinak zdivo zbytečně uzavřeme.
  • Omítky provádějte v dostatečném předstihu před prvními mrazy. Vápenná omítka potřebuje nejméně tři neděle, aby proběhly chemické reakce, které vedou k její pevnosti a dokonalé soudržnosti s podkladem.

 

 

ZÁVĚR:

  • Záměrem tohoto blogového příspěvku nebylo obsáhlé a detailní vysvětlení veškerých řešení vedoucích k odstranění vlhkosti v historických a tradičních objektech. Text, který jsem pro Vás připravil, Vám dává možnost, získat obecný přehled v této problematice a jednoduchou formou Vám přibližuje, jakým směrem byste se měli ubírat při řešení "problému" vlhkosti ve Vašem domě.
  • Za dobu celé mé praxe, jsem se nesetkal se situací, kdy by byla vlhkost v objektu neřešitelná. U tradičních venkovských a měšťanskách domů se tento "problém" vždy podařilo vyřešit ke spokojenosti jejich majitelů.         

 

 

Přeji Vám jen to dobré do Vašeho dalšího počínání a prosím, "neničme staré domy".

 

V dokonalé úctě

Jiří Klimeš

 

 

Pokud nám chcete k tomuto příspěvku něco napsat tak pište na: klimes@reality1788.cz